Kritika transpersonální psychologie z pozice tantrického buddhismu

Holotropním dýcháním k osvícení?
Kritická reflexe transpersonální psychologie optikou Atijány
(nauky o prvotním stavu)
Martin „Brozkeff“ Malec
brozkeff@gmail.com
Mezi Světy 2010
http://mezisvety.divinorum.cz
Přednáška je doplněnou verzí referátu předneseného na FSS MU na jaře 2010
v rámci kursu PSY 265 „Změněné stavy vědomí a jiné zvláštní prožitky“.
Moravec, 20. – 24. 10. 2010

Co je transpersonální psychologie?
Osnova
1 Co je transpersonální psychologie?
2 Teoretická báze
Co je to „duševní zdraví“?
Nirvána, samsára a base-of-all
Klasifikace „vozidel“ dle tibetské školy Ňingma
Dzogčhen jako Báze, Cesta a Plod
Triloka
Tři významy „nevědomosti“
Vzestupné a sestupné Stezky
Tradice gurua
3 Konkrétní kritika
Ken Wilber: holoarchie a duchovní vzestup
Stanislav Grof: sestup do perinatálního období
4 Shrnutí

Transpersonální psychologie
Co, kdo
„čtvrtá cesta“ v psychologii po „humanistické psychologii“
Stanislav Grof, Ken Wilber, Michael Washburn, Cooper,
Laing...
Zvýšení „energetické hladiny lidské psychiky“ [Grof 2000,
s. 5] a otevřenost mimořádným stavům vědomí
vážná výzva pro „karteziánsko-newtonovské zaměření
západní vědy“ [Grof 2000, s. 7] (Opravdu? Čím?)

Používané metody
práce se změněnými stavy vědomí
psychedelika (entheogeny) (LSD-25 [Blewett et al. 1959],
meskalin, ayahuasca a jiné)
holotropní dýchání aj. dechová cvičení
zpěv, bubnování, tanec
sensorická deprivace (floatační tank, ústraní ve tmě)
spánková a snová deprivace
etc.

Cíle
navození „transpersonálních“, mystických zážitků, vrcholná
zkušenost - peak experience (Maslow)
terapeutický efekt sám o sobě? (Janov: primal therapy)
obnova duševního zdraví
nirvána, Osvícení [?]
K zamyšlení
„Všechny tyto techniky, které se navzájem doplňují a
působí stejným směrem, by pak mohly být...uplatňovány
jakožto spolehlivé a účinné metody léčby i vnitřního
zkoumání“ [Grof 2000, s. 10]

Cíle – otázky
Na zvážení
Nestaly se u TPP „transpersonální“ prožitky cílem sám
o sobě?
Referují transpersonální prožitky blíže k pravdě než ty
běžné každodenní?

Inspirace „alternativní“ spiritualitou
šamanismus
hinduismus, buddhismus, taoismus
„transformace vědomí“
„vzestup kundalini“
„Osvícení“, „nirvána“ a další
Problémy?

Inspirace „alternativní“ spiritualitou II
Problémy:
Všechny nauky nevedou ke stejnému cíli
Směšování konceptů ze vzájemně si rozporujících
systémů
Čerpání ze špatných překladů a neautentických zdrojů
( + „nevědecký přístup“? )

Teoretická báze
Osnova
2 Teoretická báze
Triloka
Tradice gurua
4 Shrnutí

Teoretická báze
Elías Capriles
prof. Elías-Manuel Capriles-Arias
Učitel na fakultě humanitních věd a pedadogiky, Andská
univerzita, Mérida, Venezuela
politická filosofie, environmentalistika, ontologie,
epistemologie, sociologie, estetika, psychologie, tibetský
buddhismus
Dlouholetý praktikující nauk vadžrajánového buddhismu a
dzogčhenu, učitel Santi Maha Sanghy schválený tibetským
mistrem Chögyal Namkhai Norbu

Teoretická báze
Elías Capriles
Beyond Mind, Beyond Being, Beyond History
A Dzogchen Founded Meta-Transpersonal Philosophy and Psychology
Rozpracované dílo Eliase Caprilese
3 části:
1 Volume I: Beyond Being: A Metaphenomenological
Elucidation of the Phenomenon of Being, The Being of the
Subject and the Being of Objects.
2 Volume II: Beyond Mind: A Metaphenomenological,
Metaexistential Philosophy, and a Metatranspersonal
Metapsychology.
3 Volume III: Beyond History: A Degenerative Philosophy of
History Leading to a Genuine Postmodernity.

Teoretická báze
Elías Capriles
Články „Beyond Mind I–II–III“
International Journal of Transpersonal Studies 2000, 2006, 2010
Odpovídá druhému dílu knižní trilogie
Podtitul: „kroky k meta-transpersonální filosofii a
psychologii“
Dílo nejznámějších transpersonálních psychologů (Ken
Wilber, Stanislav Grof, Michael Washburn) nahlížené
z pozice esence buddhistických Cest

Teoretická báze
Meta-transpersonální psychologie
Novotvary Caprilese s předponou meta-
Prefix meta značí přesah pojmu za doménu samsáry
Meta-transpersonální systémy = Takové Cesty, které
dovedně pojímají „transpersonální jevy“ tím, že vycházejí
ze správného náhledu vystihujícího absolutní pravdu a
tedy tyto Cesty mají potenciál osvobozovat od všech klamů
Meta-fenomenologie = Pohled, který přesahuje pouhý
„φαινόμενoν - to, co se jeví namísto skutečné pravdy ležící
za jevy“
Meta-existencialismus = systém nahlížející na
opravdovost ve smyslu nezastírání strastné zkušenosti,
skrze kterou je možno uzřít skutečný charakter bytí a tím
z neustálé nenaplněnosti vnějších forem spočinout
v absolutní hojnosti/dokonalosti

Teoretická báze
Meta-transpersonální psychologie
Novotvar Gnitiveness
a jeho deriváty reGnize, reGnition etc.
neologismus Eliase Caprilese odvozený od „recognize“
etymologicky vztažené nikoliv ke „cogito“, ale „gnosis“
záměrně bez prefixu „co-“ (což implicitně předpokládá
spolu-existenci subjektu a objektu)
V rámci samsáry se jde o běžné s-o cognitivity, v rámci
nirvány jde o neduální gnozi (zření, „prokouknutí“) [Cesty a
Plodu]
v posledním článku to [Capriles 2009] raději nahrazuje
termínem Seeing through

Teoretická báze
Pozice metatranspersonální psychologie
„Transpersonální“ nerovná se zákonitě „duševnímu zdraví“ (sanity)
přístup k transpersonálním světům per se by neměl být
účelem terapie
nejvyšším cílem terapie by mělo být překročení bazálního
klamu* (delusion), který nás běžně vede k tomu, že
zažíváme:
relativní jako by to bylo absolutní,
pomíjivé jako by to bylo trvalé/věčné,
iluzorní jako by to bylo skutečné,
neuspokojivé jako by to bylo uspokojivé,
vzájemně podmíněné jako by to bylo nezávislé atd.
„Transpersonální“ zážitky vůbec nezaručují překročení
tohoto klamu.

Teoretická báze
„Transpersonální zkušenost“ může odpovídat...
(aneb co transpersonální psychologové rozlišují špatně nebo vůbec)
1 „Nejvyššímu duševnímu zdraví“, tj. tomu, čemu
Buddhisté říkají Osvícení či Probuzení (nirvána)
Gnitiveness – spontánní osvobozování všech myšlenek,
představ, konceptů, pocitů atd. v samém okamžiku jejich
vznikání prohlédnutím skrze ně na jejich Esenci
2 podmíněným zážitkům transpersonálních světů
„podmíněným“ bazálním klamem (samsára)
podle buddhistické kosmologie odpovídá zejména sférám
bez formy (arupa-dhatu) odpovídajícím 4 vyšším džhánám
3 „base-of-all“ (tib. kunzhi lungmaten)
neprojevuje se ani samsára, ani nirvána, tupost zabraňující
v uzření (Seeing/reGnition) prvotního stavu
non-reGnized stav mezi myšlenkami; setrvání v nirvikalpa
vnoru

Teoretická báze
Základní rozdělení buddhistických nauk
„Stará1
“ klasifikace „vozidel“ dle tibetské školy Ňingma
1 Sútrajána
1 Hínajána
1 Mahajána
2 Vadžrajána
3 Atijána (= Atijóga, „Dzogčhen ve významu vozidla“, „nauka
nejvyšší dokonalosti“)
1
znovuzavedená Namkhai Norbu Rinpočhem

Teoretická báze
Klíčové koncepty nauky dzogčhenu
Nauka nejvyšší dokonalosti (dzogpa čhenpo, Mahá Ati) =
Atijána, Atijóga, „Dzogčhen ve významu vozidla“
1 Dzogčhen ve významu Báze (prvotní stav)
2 Dzogčhen ve významu Cesty (nestálé vynořování se
prvotního stavu a spočívání v jeho ryzí přítomnosti - rigpa)
3 Dzogčhen ve významu Plodu (nepřerušené spočívání ve
stavu ryzí přítomnosti prvotního stavu, které již je bez úsilí)

Teoretická báze
Dzogchen-qua-Base
Dzogchen-qua-Base I
Prvotní stav („Báze“)
původní stav úplné bohatosti/plnosti a dokonalosti, který je
pravou přirozeností jedince a univerza ve své celosti
stav buddhovství sjednocení „tří těl“ (dharmakája,
sambhógakája, nirmanakája)
tři aspekty prvotního stavu:
1 esence, kterou je prázdnota (s. šúnjatá) (aspekt prvotní
čistoty – tib. kadak)
přirovnání k „prázdnotě zrcadla“
2 přirozenost, kterou je schopnost zrcadlit – zářivost
(luminosity)

Teoretická báze
Dzogchen-qua-Base
Dzogchen-qua-Base II
Prvotní stav („Báze“)
přirovnání k podstatě zrcadla, jeho samé schopnosti
zrcadlit, dokud bude zrcadlo zrcadlem
3 energie, která se projevuje v mnohosti projevů, které
neustále vznikají a zanikají. Projevy jsou ve své esenci
„prázdné“. Způsoby projevování energie:
1 dang (~dharmakaya): pokud D+R+T, tak zdánlivě „vnitřní
projevy“ (myšlenky, představy)
2 rolpa (~sambhogakaya): živé, nemateriální vize
3 tsal (~nirmanakaya): projevy „hmotného“ světa
prvotní stav se může projevit jako (1) nirvana, (2)
base-of-all (kunzhi), (3) samsara.

Teoretická báze
Dzogchen-qua-Path
Dzogchen-qua-Path I
Cesta
Průběžné vynořování se prvotního stavu v rámci Cesty za
Probuzením
Stupně uskutečnění (realizace) v dzogčhenu (opačně než
ve vadžrajáně!):
1 dharmakája (poprvé via přímé uvedení do prvotního stavu;
praxe tregčhö)
2 sambhógakája (praxí thögal)
3 nirmanakája (vyvrcholení thögalu, sloučení energie rolpa a
tsal)
Realizace dimenze sambhógakáji a nirmanakáji v praxi
dzogčhenu nemá v ostatních tantrických stezkách obdobu
(„duhové tělo“ – Longde, „tělo atomů“ a „tělo světla“ –
Upadéšavarga)

Teoretická báze
Dzogchen-qua-Fruit
Dzogchen-qua-Fruit I
Plod
nepřerušené trvání prvotního stavu
neoddělitelnost „tří těl“ (dharmakája, sambhógakája,
nirmanakája)

Teoretická báze
Náhled - meditace - jednání
Náhled – Meditace – Jednání
Tři neoddělitelné aspekty praxe
1 Správný náhled (tawa) umožňuje správné pojímání věcí, a
jasné neulpívající pozorování / všímavost
2 Správnou meditací (gompa) vstupujeme do stavu ryzí
přítomnosti (rigpa)
3 Správným jednáním (chodpa) projevujeme spontánně
povstávající moudrost do světa

Teoretická báze
Triloka
Tři světy (triloka) cyklické existence (samsára)
Lóka = Psychotop = Životní svět jedince
1 svět bez forem (arúpadhátu, arúpalóka – 5. – 8. vnor)
2 svět forem (rúpalóka – 1. – 4. vnor)
3 svět smyslů (kámalóka – 6 oblastí):
1 oblast bohů (déva)
2 oblast polobohů (asura)
3 oblast lidí
4 oblast zvířat
5 oblast hladových duchů (préta)
6 oblast pekel [Lotsawa c2010, Capriles 2006, s. 27]
Změněné stavy vědomí mohou spadat do kteréhokoli ze tří
světů a jeho oblastí. Nic z toho, ani kunzhi, není nirvánou,
ale pastmi na praktikujícího.

Teoretická báze
Triloka
Pasti transpersonálních světů
Kterak jsou oblasti samsáry a neprojevenost kunzhi považovány za nirvánu
kouzelným vizím (posednutí, OBE) je neoprávněně
přiznáván absolutní charakter (šamanismus)
od oblasti bohů až po vrcholek samsáry (arúpalóka) hrozí
připoutanost blažeností (nemotivuje k rozpoznání
prvotního stavu)
v žádném samsarickém světě se nelze udržet věčně – a
z nebe se padá rovnou do pekla (vlivem rozšířeného
pole vědomí / bioenergetického toku – kundalini)
Příklady
účinky psychedelik a technik práce s energií, kde neřízené
uvolnění může vést až k psychóze („psychospirituální krizi“)

Synu, lidé si myslí, že (jednobodové) soustředění
(mysli) je meditace
Ale schází tomu sjednocení klidu a vhledu.
Proto ponech spontánní bdělou přítomnost svobodně
prodlévat,
bez jakéhokoliv vztažného bodu, bez přijímání a
odmítání nebo prodlévání v projekcích mysli.
Synu, rigidní, jasná a stabilní vizualizace
není (dokonalou) Mahájógou.
Uvolni (mysl, která) uchopuje tváře a ruce (božstev),
prodlévej v obrovském prostoru
Velké dokonalosti, takovosti, (v jednotě) spontánní
bdělé přítomnosti a prázdnoty.
— Džigme Lingpa [Thondup 1999]

Ánando, když mnich dosáhl těchto osmi osvobození
[džhán] v postupném pořadí, ve zpětném pořadí,
v postupném i zpětném pořadí, když jich dosahuje a
vynořuje se z nich kdekoli si přeje, jakkoli si přeje
a po jakoukoliv dobu si přeje, když skrze odstranění
zákalů vstupuje a prodlévá v nezkaleném
osvobození mysli a osvobození porozuměním,
které uskutečnil zde a nyní svým vlastním přímým
poznáním – tehdy je tento mnich nazýván
’oboustranně osvobozený’. Ánando, neexistuje jiné
osvobození, které by bylo vyšší a vznešenější než toto
oboustranné osvobození. [Mahá Nidána-sutta s.a.]

Teoretická báze
Tři významy pojmu nevědomost
Funkčně odpovídají stavu base-of-all a projevu samsáry
Tři významy pojmu „nevědomost“ (s. avidya, tib.
marigpa) v pojetí atijány:
1 Nevědomost-jako-utlumení self-reGnition elementem
tuposti (base-of-all, kunzhi lungmaten)
2 Něvědomost-jako-klam (bazální klam) vznikající
z mylného přecenění myšlenky (delusory valuation) a
vedoucí:
1 k iluzorní dualitě objektu a subjektu,
2 ke zmatení pramenící ze záměny relativního za absolutní
ap.,
tedy co je kořenem samsáry.
3 Nevědomost-jako-neschopnost rozpoznat, že jsme
uvězněni v klamu (viz bod 2)
Abychom mohli utéct z vězení, musíme si nejprve uvědomit,
že jsme v takovém vězení

Teoretická báze
Každá zkušenost se může stát [předmětem] spontánního
(samo)osvobození do svého prvotního stavu – via
self-reGnition (pokud je uzřen její skutečný charakter, tj. že
jde jen o projevy energie prvotního stavu)
Přirovnání
„mrak nevědomosti“ zastiňující „oblohu“ (prvotní stav,
buddha-nature) (1)
odraz v zrcadle zastírající, že jde o projev schopnosti
zrcadla zrcadlit (2, 3)

Teoretická báze
Vzestupné a sestupné Stezky I
aneb Kudy k Osvícení a kudy ne
Přímé Stezky: „sestup“ (de-scent) ve smyslu
od-podmiňování (de-conditioning)
v meta-fenomenologickém, meta-existenciálním slova
smyslu – charakteristika všech Přímých Stezek vedoucích
k Nejvyššímu duševnímu zdraví (Probuzení). Nevratnost
tohoto sestupu označuje Capriles jako „thanatickou
pozitivní zpětnou vazbu“.

Teoretická báze
Vzestupné a sestupné Stezky II
aneb Kudy k Osvícení a kudy ne
Falešné stezky: „vzestup“ v omezeném
fenomenologickém a existenciálním slova smyslu je
naopak únikem od opravdovosti do „vrcholků“ samsáry,
k „vrcholným zážitkům“ (Maslow!) světů čistých forem a
bez formy – (a)rúpalóka či meditativním vnorům nirvikalpa
samádhi, stavu hlubokého bezesného spánku podobného
chikai bardu atd.
Rozšířená Nágardžunova madhjamika je v rámci
buddhismu tzv. „střední cestou“ (mezi asketismem
hédonismem, i mezi „sestupem“ a „vzestupem“).

Teoretická báze
Mandala a mýtus lílá
Mandala jako cesta k duševnímu zdraví
Jung: „mandala jako mapa cesty k duševnímu zdraví“ od
periferie do středu. Nejen překonání neurózy, ale i
základního lidského klamu.
1 Periferie: „svět dualismu a mnohosti“
2 Střed: „nedualita a jednota fyzického a psychického
univerza“
Přesnější rozdělení mandaly na 3 regiony:
1 Periferie: samsára, bazálním klam a sebeklam. Jsme
zmatení a jsme zmatení o tom, že jsme zmatení...
2 Mezipásmo: hněviví ochránci (dharmapála): práh, strážci
bran do středu (dynamika přechodu)
3 Střed: Adi Buddha (Samantabhadra), integrace všeho do
prvotního stavu

Teoretická báze
Hérakleitos: alétheia
Hérakleitova alétheia I
fýsis φύσvις (nepodmíněná celost přírody, pravý stav všech
entit, které se manifestují v naší podmíněné existenci)) či
lógos λόγος (řeč, slovo, řád) „se chce skrývat“ v lété λήθε2
Alétheia αλήθεια (odhalení pravého, probuzení ze sna
klamu lété)

Teoretická báze
Hérakleitos: alétheia
Hérakleitova alétheia II
Jelikož se však tento λόγος „skrývá“ (zlomek B 123),
tak přestože „...všechno konáme a myslíme díky účasti
na božské řeči (θείου λόγου)“, tak „ačkoli je řeč (λόγος)
společná, žijí běžní lidé tak, jako kdyby měli své vlastní
vědomí.“ (B 2) A tak jen tehdy, „jestliže vyslechli ne
mě, nýbrž řeč (λόγος), je moudré, aby souhlasili, že
všechno jest jedno3 (ἓν πάντα εἶναι) (B 50).
„Bohu je vše krásné, dobré a řádné; lidé však
pokládají něco za neřádné, něco za řádné.“ (B 102)
[Kratochvíl 2006, Kratochvíl 2010]
2
srov. s nevědomost (avidjá/marigpa) ve 2. a 3. významu
3
nikoli však „one-mind“ jako v systému jógačáry

Teoretická báze
Dante: Božská komedie
Dantova Božská komedie
Esence díla – princip mandaly
cesta (z periferie) graduálním sestupem (!) do pekel
(spuštění Thanatické pozitivní zpětné vazby*) z nejnižšího
stupně otevřením průchodu do očistců (otevření
mechanismu spontánního sebeosvobozování od Tpzv),
postupného očišťování klamů (opakováním rozpouštění
klamů) do nejvyššího nebe (Empyrean – střed mandaly)
Čistá země Akaništa (nejvyšší oblast rúpadhátu)

Teoretická báze
Tradice gurua
Tradice gurua ve vadžrajáně a atijáně I
„Prostřednictvím Dhammy nelze měnit druhé osoby, lze se
pouze zdržovat vměšování se do jejich vlastního vývoje, do
jejich snažení změnit se k lepšímu.“ Druhým osobám lze
nanejvýš předvést svou vlastní praxi Dhammy jako
příklad a nabídnout jim vědění Abhidhammy, jež je
podkladem Dhammy. Klíčem k úspěchu je přitom respekt a
všímavost (páli: sati)“ [Frýba 1994, s. 1]
Sútra: přijetí útočiště u „tří klenotů“ (vnější úroveň):
1 Buddha,
2 Dharma,
3 Sangha
Tantra: přijetí útočiště u „tři kořenů“ (vnitřní úroveň):

Teoretická báze
Tradice gurua
Tradice gurua ve vadžrajáně a atijáně II
1 Guru/lama (učitel) - zdroj požehnání,
2 déva/jidam - zdroj uskutečnění,
3 dákiní/khandro - zdroj duchovní aktivity
„tři těla“ (trikája) (tajná úroveň):
1 dharmakája (esence: prázdnota)
2 sambhógakája (přirozenost: jasnost)
3 nirmanakája (energie: všechny fenomény)
dharmakája: kadak; rúpakája: lhundrub
Dzogčhen: Mistr žákovi zprostředkuje rozpoznání
prvotního stavu
gurujóga = hlavní praxe sjednocení se se stavem mistra

Teoretická báze
Tradice gurua
Tradice gurua ve vadžrajáně a atijáně III
Vadžrajána - tradice gurua
„Graduální vysvobozování se z klamu stínu je možné
s pomocí instrukcí autentických tradic moudrosti a vztahu
s opravdovým Mistrem, který je držitelem tradiční linie
předání nauky.“ [Capriles 2006]
Koncept Gurua na Západě. Nestačí předání skrze knihu?
[Minařík 1996]

Dva smrtící nepřátelé, kteří nás poutají k samsáře od
časů bez počátku, jsou „ten, který na věcech ulpívá“
(grasper) a „to, na čem ulpívá“ (grasped). Nyní, milostí
gurua, jsme byli uvedeni do přirozenosti dharmakáji,
nacházející se v nás, čímž jsou tito dva [nepřátelé]
spáleni jako peří, které za sebou nenechá ani stopu
ani památku.
–Dudjom Rinpočhe [Capriles 2006, s. 12]

Konkrétní kritika
Osnova
2 Teoretická báze
Triloka
Tradice gurua
4 Shrnutí

Konkrétní kritika
Janov: Prvotní terapie
Problém dočasné katarze
Konflikt z rozpornosti periferie mandaly by mohl spustit
Thanatickou pozitivní zpětnou vazbu
Arthur Janov: „prvotní výkřik – léčba neurózy“. „Plně se
dostat do nepříjemného pocitu“ až na jeho hranici a pak jej
vybít „osvobozujícím prvotním výkřikem“
Capriles: dočasná úleva emočním „upuštěním“ je útěkem
z Pekla zpátky na Zem (je třeba projít skrz, viz Dante)
nevznikne příležitost energii extrémního napětí použít
k protunelování se do „Očistce“ (a tam rozpouštění jader
klamu via self-liberation)
pouhá dočasná katarze, neřeší kořen samotného problému
(bazální klam)
vyhýbáním se nepříjemným prožitkům nedáváme šanci
skrze ně porozumět klamu duality

Konkrétní kritika
Existencialismus a humanistická psychologie
Existencialismus a humanistická psychologie
Neúplnost těchto směrů
Existencialisté radí žít v pekle, protože to podle nich
vystihuje samo bytí (nevěří, že za „peklem“ bazální úzkosti
– Angst/anguish... je ještě něco dalšího)
Humanistická psychologie vede klienta k osvobození se
od obranných mechanismů, ale už nenabízí prostředky
k překonání bazálního klamu
Projevování se „ve své opravdovosti“ je ve skutečnosti
„pouze“ natažení si masky Jungovského Stínu
Terapie tak ve své hloubi vede k uznání bazálního klamu
jako daného, jeho potvrzení a udržení
„Nejsme naše ego či vědomá identita, ale nejsme ani náš
stín či nevědomá fantazie.“

Konkrétní kritika
Ken Wilber a jeho „holoarchie“
Hierarchické modely stupňů „vzestupu“ lidského vědomí
postupně vylepšované modely stupňů lidského vědomí
obrácené pořadí než v Božské komedii: stav Probuzení
jako vrchol stoupajících stupňů vědomí
velice problematické modely (viz dále)

Konkrétní kritika
1977: první hierarchie
1 úroveň Ega,
2 Existenční úroveň (sóma+psýché+kultura),
3 úroveň Mysli (mystické vědomí)
Wilber: „cíl všech spirituálních cest je získání pocitu bytí
sjednocení s celým vesmírem“

Konkrétní kritika
1977: první hierarchie II
Kritická analýza E. Caprilese
tento popis odpovídá buddhistickým arúpalóka, tedy
vrcholku samsáry
samsára: „gloomy-go-round“ = „kolotoč“ cyklického
putování od nejnižších světů smyslů (kámalóka) až
k nejvyšším světům arúpalóka – není žádné vysvobození!
nirvána je podle vyšších buddhistických nauk stavem
naprosté rovnosti, kde není žádné „Já“, které by mohlo kam
vystupovat či sestupovat...

Konkrétní kritika
1982: šest úrovní
1 fyzická úroveň
2 biologická úroveň
3 mentální úroveň (úroveň ega, logiky a myšlenek)
4 subtilní úroveň (ne-Jungiánských archetypů,
transindividuální, intuitivní)
5 kauzální úroveň (beztvará jasnost či zářivost, dokonalá
transcendence)
6 absolutní úroveň (vědomí-jako-takové, zdroj všech
ostatních úrovní)

Konkrétní kritika
1982: šest úrovní II
Kritická analýza E. Caprilese
popis „kauzální úrovně“ přesně odpovídá stavu base-of-all
(kunzhi lungmaten)
1 manifestaci vnitřní zářivosti energie dang (bez jejího
reGnition)
2 zážitky nirvikalpa vnoru v samten bardu či bardu
meditativního vnoru (bez reGnition)„sestupu“
„absolutní úroveň“ by snad mohla odpovídat prvotnímu
stavu (Dzogchen-qua-Base), který ale Wilber záhadně
postavil na vrchol své hierarchie

Konkrétní kritika
1996: Mnoho různých klasifikací
Hierarchie se staly „holoarchiemi“
3 skupiny úrovní
dvě klasifikace, každá po 5 úrovních
9 základních struktur vědomí (opěrné body – fulcras)
dvoudílná klasifikace zahrnující
12 úrovní („velká holoarchie Plotína a Aurobinda“) a
4 série 13 úrovní („4 kvadranty“)

Konkrétní kritika
Kritické shrnutí Wilberových holoarchií
Obecný problém Wilberových hier(holo)-archií
snaha postupně koncepty vylepšovat
„opravami“ se zanesly i nové chyby
neschopnost rozlišit mezi (a) samsarickými
transpersonálními stavy, (b) stavem base-of-all, kde se jen
promarňuje vzácná lidská existence a (c) mezi stavem
skutečného duševního zdraví tj. nirvánou
neustálá snaha držet se hierarchické („holoarchické“)
graduální struktury postupného vzestupu po jednotlivých
stupních (podobné cestě Upanišad) a namapovat na to
všechny spirituální systémy (!)
zásadní nepochopení konceptu „tří těl“ (dharmakáji,
sambhógakáji, nirmanakáji)
poslední verze přímo protiřečí pořadí realizací všech
Buddhistických Cest
atd. (Více viz [Capriles 2006, s. 4–16])

Konkrétní kritika
Stanislav Grof
pozorování psychedelických zkušeností nebo zkušeností
z holotropní terapie
interpretace prožitků jako regrese do perinatálních stavů
tvrzení, že to nějak přispívá k získání duševního zdraví
Basic Perinatal Matrices, BPM 1 a BPM 4 považovány za
potenciálně pozitivní, BPM 2 a BPM 3 za negativní

Konkrétní kritika
Michael Washburn: Dynamic Ground
Michael Washburn
dualismus mezi „Dynamic Ground“ a individuálním „já“
„Dynamic Ground“ je označení pro to, co nějakým
způsobem přesahuje individuální já
zkušenosti z „DG“ označujeme jako transpersonální,
transcendentální či spirituální
pochází ze stejného zdroje jako Id/libido, sny, démoni či
neurózy, které jsme se nesprávně naučili chápat jako
„nižší“ říše. [Bernstein 1998]

Konkrétní kritika
Duchovní sestup
Duchovní sestup
Grof a Washburn jsou pravdě blíže než Wilber, uznávají
potřebu „sestupu“
nevychází ale z plnohodnotného
metafenomenologicko-metaexistenciálního náhledu
zejména Grof rovněž nedokáže rozlišit, co je samsarické,
nirvanické a neprojevené

Konkrétní kritika
Dítě jako tabula rasa?
Dítě jako tabula rasa
ad Grof, Washburn) velký význam prenatálního a
perinatálního období
Čuang-c’: stav malého dítěte je v mnohém stejný jako stav
Probuzení, ale zároveň tu jsou radikální odlišnosti:
1 dítě nedokáže reGnize (uzřít) prvotní stav jako sjednocení
„tří těl“ (trikaya-qua-Base) ani nemá kapacitu efektivně
zvládat vnější realitu,
2 ačkoli se Ego vynořuje jako vše z prvotního stavu, není
možné reGnize (uzřít) prvotní stav před vznikem ega,
3 ačkoli realizace jde „zpátky ke zdroji“, nejde o návrat do
stavu unreGnized (neuzřeného) projevu prvotního stavu,
ale do jeho reGnized podoby, tedy něčeho zcela nového...
[Capriles 2006, s. 19]

Konkrétní kritika
Kritické shrnutí díla Grofa a Washburna
Obecný problém Grofa a Washburna
Washburn a zejména pak Grof se mylně domnívají, že
celá duchovní cesta je o „návratu zpět v procesu
ontogeneze“ a tím poznání „hlubšího já“.
Nejsou ochotni připustit, že z pouhého „návratu zpět ve
vzpomínkách“ (regresi) ani z „transpersonálních zážitků“
se samo o sobě osvobození nerodí.

Shrnutí
Osnova
2 Teoretická báze
Triloka
Tradice gurua
4 Shrnutí

Shrnutí
Shrnutí
Cílem terapie musí být dosažení duševního zdraví, což
optikou buddhismu, resp. jeho esence - stavu dzogčhenu -
odpovídá vymizením „utrpení“ setrvalým spočíváním ve
stavu rigpy a realizací jednoty tří těl (kája)
Transpersonální psychologové zaměňují
„transpersonální zkušenost“ za „duševní zdraví“ a
nejsou s to řádně rozlišit mezi (a) samsarickými, (b)
nirvanickými a (c) base-of-all (ani-ani) stavy.
Konstruktivní dialog musí být postaven na osobních
zkušenostech z praxe v alespoň jedné tradiční linii
předání nauky.

Shrnutí
Kontrolní otázky :-)
Jaké jsou základní formy nevědomosti (marigpa, avidjá)?
Co si lze odnést ze zážitku sjednocení se s celým
vesmírem ve změněném stavu vědomí?
Jaký je základní rozdíl mezi Přímými a Falešnými
Stezkami?
Buddha něco řekne a hned řekne pravý opak – co odhalí
detektor lži? Proč?

Literatura
Použité zdroje I
Blewett, D. B.; Chwelos, N. (1959).
Handbook for the Therapeutic Use of Lysergic Acid
Diethylamide-25. Individual and Group Procedures.
Staženo 20. 3. 2010
z http://hdl.handle.net/123456789/254
Grof, S. (2000).
Dobrodružství sebeobjevování. Doplněné aktualizované
vydání.
Praha: Perla.
Kratochvíl, Z. (2006).
Délský potápěč k Hérakleitově řeči.
Praha: Hermann a synové.

Literatura
Použité zdroje II
Kratochvíl, Z. (2010).
Filosofie mezi mýtem a vědou: Od Homéra po Descarta.
Praha: Academia.
Mahá Nidána-sutta – Velká rozprava o zdroji (sine anno).
Sutta Pitaka, Koš rozprav pálijského kánonu přednesených
Buddhou a jeho předními žáky. Dígha nikája - Sbírka
dlouhých rozprav. Překlad Štěpán Chromovský. Staženo
17. 10. 2010 z http://dhammadesana.110mb.com/D15.html
Minařík, K. (1996).
Tajemství Tibetu I: Sedm tibetských textů.
Praha: Canopus.

Literatura
Použité zdroje III
Capriles, E. (2000).
Beyond Mind. Steps to a Metatranspersonal Psychology.
International Journal of Transpersonal Studies Vol. 19,
2000. Manoa, HI: University of Hawai‘i at Manoa.
Beyond Mind II. Further steps to a Metatranspersonal
Psychology.
International Journal of Transpersonal Studies, Vol. 25,
2006, pp. 1–44. San Francisco, CA: Saybrook Graduate
School and Research Center.

Literatura
Použité zdroje IV
Beyond Mind III. Further steps to a Metatranspersonal
Philosophy and Psychology.
International Journal of Transpersonal Studies, Vol. 28(2),
2009, pp. 1–125. San Francisco, CA: Saybrook Graduate
School and Research Center.
Frýba, M. (1994).
Dhamma – Svépomocná metoda zvládání života.
Velká Bíteš: Atelier Satiterapie. Staženo 17. 10. 2010
z http://www.bodhisvitavy.wz.cz/pdf-files/Dhamma_
svepomocna_metoda_zvladani_zivota.pdf

Literatura
Použité zdroje V
Bernstein, P. (1998).
Life’s Three Stages: Infancy, Ego, and Transcendence.
Michael Washburn interviewed.
Staženo 21. 3. 2010
z http://pbernste.tripod.com/life3.htm
Hansen, J. (2003).
Mandala.
Staženo 21. 3. 2010 z http://www.jyh.dk/indengl.htm
Haubold, H.; Mathai, A. M. (1998).
Structure of the Universe. Chapter 2: Macrocosmos: From
Anaximander to Einstein.
Staženo 21. 3. 2010 z http://neutrino.aquaphoenix.com/
un-esa/universe/universe-chapter2.html

Literatura
Použité zdroje VI
kidslink.bo.cnr.it (sine anno).
Obrázek sfér v Danteho Božské komedii.
Staženo 21. 3. 2010 z http://kidslink.bo.cnr.it/
ic6-bo/scuolainospedale/num6-2/divcom/Image8.jpg
Lotsawa (c2010).
Three Realms of Samsara.
Staženo 17. 10. 2010
z http://www.lotsawaschool.org/three_realms.html

Literatura
Použité zdroje VII
Thondup, T. (1999).
Masters of Meditation and Miracles: Lives of the Great
Buddhist Masters of India and Tibet.
Boston: Shambhala. Staženo 17. 10. 2010
z http://www.dzogchen.cz/userfiles/file/soubory/
linie/dzigme_lingpa.rtf (Část o Džigme Lingpovi,
překlad Lukáš Chmelík)

Kritika transpersonální psychologie z pozice tantrického buddhismu

Recomendados

Recomendados

Mais conteúdo relacionado

Mais procurados

Mais procurados (20)

Semelhante a Kritika transpersonální psychologie z pozice tantrického buddhismu

Semelhante a Kritika transpersonální psychologie z pozice tantrického buddhismu (15)

Kritika transpersonální psychologie z pozice tantrického buddhismu