Odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Brna

1. Bc. Lukáš Nový
narozen 7. 12. 1984
bytem XXXXXX
(dále jen „žadatel“)
Bc. Lukáš Nový E-mail: metatron@pastafari.cz ID schránky: XXXXXXX
Lukáš Nový · XXXXXX · XXX XX Brno
Krajský úřad Jihomoravského kraje
prostřednictvím
Odboru správních činností
Magistrátu města Brna,
ID schránky: a7kbrrn
Odpověď na dopis značky
XXXXXXXXXXX
ze dne
21. 8. 2013
Naše značka
4257 885 161-1
Brno
4. září 2013
Odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Brna č.j. XXXXXXXXX
Všem zainteresovaným.
I.
Žadateli bylo dne 20. 8. 2013 doručeno rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 20. 8. 2013 číslo
jednací XXXXXXXX (dále jen „rozhodnutí“), kterým bylo rozhodnuto tak, že žádosti žadatele
o vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji bez kontaktního elektronického čipu se
nevyhovuje.
Žadatel podává ve smyslu ust. § 81 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších
předpisů, proti shora specifikovanému rozhodnutí
odvolání,
které odůvodňuje takto:
Žadatel podal dne 26. 7. 2013 na Magistrátu města Brna žádost o vydání občanského průkazu,
jejíž součástí je digitální zpracování podoby občana. Žadatel při pořizování digitální podoby použil
jako pokrývku hlavy cedník, a to s odvoláním na ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 328/1999 Sb.,
o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOP“), stanovující, že k žádosti lze
v odůvodněném případě z náboženských nebo zdravotních důvodů předložit fotografii s pokrývkou
hlavy, která nezakrývá obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci občana a která dle
příslušného prováděcího předpisu1 nesmí na obličeji vytvářet stíny.
Žadatel je stoupencem Pastafariánů – náboženského hnutí (církve) Létajícího špagetového monstra
a s ohledem na skutečnost, že cedník, který použil jako pokrývku hlavy, je obecně považován za
oficiální pokrývku hlavy Pastafariánů a jeho nošení na hlavě je projevem jejich víry, jakož i vzhledem
k výše citovaným ustanovením, využil žadatel svého práva, které mu zákon dává, a zažádal o vydání
občanského průkazu, na němž by měl fotografii se svou podobiznou a s cedníkem na hlavě.
1
§ 7 odst. 3 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon
o cestovních dokladech

2. Magistrát města Brna vyzval žadatele přípisem ze dne 9. 8. 2013, č.j. XXXXXXX k písemnému
odůvodnění jeho požadavku.
Žadatel odeslal v zachované lhůtě své podrobné vyjádření, v němž zejména argumentoval právem
každého člověka na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání, které je jakožto jedno
ze základních lidských práv zakotveno v Listině základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) a
požívá též mezinárodní ochrany, když je zakotveno také v čl. 9 Úmluvy o ochraně lidských práv a
základních svobod, jakož i v čl. 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.
Magistrát města Brna opřel své zamítavé rozhodnutí o fakt, že Pastafariáni nejsou v České republice
registrovanou církví a přináležící této církve tedy nemají právo mít na svých občanských průkazech
fotografii s cedníkem na hlavě, jak ve svém stanovisku uvedlo také Ministerstvo vnitra ČR, o jehož
vyjádření k řešené věci Magistrát města Brna požádal. Ministerstvo vnitra ČR ve svém písemném
stanovisku ze dne 5. 8. 2013, č.j. MV-95314-2/SC-2013 uvedlo, že ust. § 4 odst. 3 ZOP se vztahuje
pouze na případy, kdy je žadatel přináležícím k církvi nebo náboženské společnosti, která je v České
republice registrována.
Tento závěr Ministerstva vnitra ČR použitý v odůvodnění napadeného rozhodnutí však nemá oporu
v zákonné úpravě, která v odůvodněném případě umožňuje k žádosti z náboženských důvodů před-
ložit fotografii s pokrývkou hlavy, která nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím
identifikaci občana. Z předmětného ustanovení však zcela jistě neplyne, že toto oprávnění svědčí
pouze osobám, které se hlásí k církvím registrovaným v České republice.
Základní otázkou celého sporu je to, zda cedník na hlavě žadatele znemožňuje jeho identifikaci
či nikoli, což je hlavním smyslem a účelem shora citovaného ustanovení zákona o občanských
průkazech. V případě, že cedník na hlavě žadatele jeho identifikaci neznemožňuje (což skutečně
neznemožňuje), pak orgán veřejné správy není jakkoli oprávněn žadateli bránit v tom, aby byl na
občanském průkazu vyobrazen s cedníkem na hlavě.
Žadatel je toho názoru, že rozhodnutí Magistrátu města Brna je diskriminační berouce v potaz, že
příslušníkům jiných církví a náboženských společností je povoleno mít na hlavě pokrývku, jakožto
výraz jejich náboženského přesvědčení. Žadatel je však nucen opětovně poukázat na fakt, že v tomto
textu již zmíněné ustanovení § 4 odst. 3 ZOP nestanoví, že právo mít pro účely žádosti o vydání
občanského průkazu na hlavě pokrývku svědčí pouze členům církví registrovaných v České republice.
Naopak hlavním smyslem tohoto ustanovení je, aby tato pokrývka neznemožňovala identifikaci
jejího nositele.
Jak již judikoval Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí sp. zn. Pl. ÚS 6/02 ze dne
29. 11. 2002 „Česká republika musí akceptovat a tolerovat náboženský pluralismus, tzn. především
nesmí diskriminovat či naopak bezdůvodně zvýhodňovat některý z náboženských směrů.“
Napadeným rozhodnutím Magistrátu města Brna však k této diskriminaci došlo, když žadateli,
jakožto stoupenci Pastafariánů nebylo vyhověno, pokud jde o jeho požadavek mít na občanském
průkazu fotografii s cedníkem na hlavě, avšak příslušníkům jiných církví např. řádovým sestrám
apod. je tento postup povolován.
Předmětné rozhodnutí je též v rozporu s předchozí zavedenou praxí, která právo mít na občanském
průkazu fotografii s pokrývkou hlavy z náboženských důvodů přiznává osobám vyznávající sikhis-
mus. Aplikujícím sikhům, přestože tito nejsou přináležícími žádné v České republice registrované
církvi, je nošení tradičního turbanu na fotografii bez dalšího umožňováno.
2

3. Žadatel je dále toho názoru, že ust. § 4 odst. 3 ZOP, tak jak je vykládáno správními orgány, je
ustanovením diskriminačním a rozporným s čl. 15 LZPS, který ve svém odstavci 1 stanoví, že: „Svo-
boda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství
nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.“ Shora uvedené ustanovení § 4 odst. 3 ZOP však váže
možnost mít na fotografii určené pro potřeby vystavení občanského průkazu pokrývku hlavy pouze
z náboženských nebo zdravotních důvodů. Tímto privilegiem tak dle výkladu Magistrátu města
Brna disponuje pouze omezený okruh osob, jenž se hlásí k církvím či náboženským společnostem.
Avšak výklad tohoto ustanovení by měl být mnohem širší a ve světle shora citovaného čl. 15 odst. 1
LZPS by mělo být toto privilegium přiznáno všem lidem bez rozdílu, když svoboda náboženského
vyznání zahrnuje taktéž svobodu člověka být bez tohoto vyznání. Z výkladu Magistratátu města
Brna by však mělo být přesvědčení osoby bez vyznání méně významné, než osoby, která preferuje
určitou víru a je členem církve či náboženského společnosti nadto v České republice registrované.
Žadatel má za to, že toto ustanovení tak výrazným způsobem zvýhodňuje osoby, jež jsou věřící, a
z tohoto důvodu jim dává privilegium, aby na fotografii pořízené pro potřeby občanského průkazu
byly zvěčněny s pokrývkou na hlavě. Tímto privilegiem by však dle názoru žadatele měli dispono-
vat všichni lidé bez rozdílu, když za náboženský důvod lze dle LZPS považovat nejen přináležitost
k určité církvi či náboženské společnosti, ale také svobodu být bez vyznání. Za splnění základní
podmínky, tedy, že pokrývka hlavy nebude jakýmkoli způsobem ztěžovat identifikaci dotyčné os-
oby a nebude vytvářet na obličeji stíny, by pak mělo být všem lidem bez rozdílu (bez ohledu na
jejich náboženské vyznání) umožněno nechat se na občanský průkaz vyfotografovat s jimi zvolenou
pokrývkou na hlavě. Alternativně by toto právo nemělo být umožněno nikomu, nejen osobám bez
vyznání či osobám, které jsou stoupenci státem neregistrovaného náboženského hnutí.
V demokratickém a právním státě založeném na dodržování základních práv a svobod, kterým
Česká republika zcela nepochybně je, je však zcela nepřípustné, aby se lidé dělili na věřící a nevěřící,
přičemž pouze jedné z těchto dvou skupin by byla přiznávána určitá privilegia, kterými by však
druhá skupina osob nedisponovala a nebylo by jí umožněno těchto privilegií využít jiným způsobem,
než připojením se k privilegované skupině. Již samotné označení nevěřící jakožto protiklad věřícího
lze chápat jako paralelu protikladu bílý a nebílý.
Postup, při němž by nebyla zvýhodňována skupina věřících nad skupinou „nevěřících“, je dále
v souladu s ust. čl. 2 odst. 1 LZPS, které stanoví, že: „Stát je založen na demokratických hodnotách
a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání.“
Žadatel si pevně stojí za svým tvrzením, že jeho víra a přesvědčení není o nic menšího významu
než např. víra křesťanská a nelze tak vůči němu postupovat rozdílně, a to na základě odůvodnění,
že Pastafariáni nejsou registrovanou církví v České republice, když toto odůvodnění nemá oporu
v žádném právním předpisu České republiky a pro řešenou věc je tedy zcela bez významu.
Žadateli bylo Magistrátem města Brna vytýkáno, že ve svém odůvodnění žádosti o vydání občan-
ského průkazu s fotografií, na níž má na hlavě cedník, ve značné míře cituje jednotlivá ustanovení
LZPS, přičemž toto pak nebylo považováno za dostatečné odůvodnění. Žadatel by k tomuto rád
uvedl, že Ústavní soud se v řadě svých rozhodnutí vyjádřil k otázce tzv. prozařování Ústavy celým
právním řádem, když např. ve svém rozhodnutí II. ÚS 30/03 ze dne 14. 7. 2004 Ústavní soud judiko-
val:
Ústavní soud stejně jako v mnoha předchozích rozhodnutích konstatuje, že jednou z funkcí
Ústavy, zvláště ústavní úpravy základních práv a svobod, je její „prozařování“ celým
právním řádem. Smysl Ústavy spočívá nejen v úpravě základních práv a svobod, jakož
i institucionálního mechanizmu a procesu utváření legitimních rozhodnutí státu (resp.
orgánů veřejné moci), nejen v přímé závaznosti Ústavy a v jejím postavení bezprostřed-
ního pramene práva, nýbrž i v nezbytnosti státních orgánů, resp. orgánů veřejné moci,
3

4. interpretovat a aplikovat právo pohledem ochrany základních práv a svobod. V posu-
zované věci to znamená povinnost soudů interpretovat procesní ustanovení a principy
v první řadě z pohledu účelu a smyslu ochrany ústavně garantovaných základních práv a
svobod.
K této otázce se Ústavní soud vyjádřil také v rozhodnutí I. ÚS 546/03 ze dne 28. 1. 2004, v němž
mimo jiné uvedl:
Čl. 2 odst. 3 Listiny ve své druhé dimenzi, v níž působí jako základní právo jednotlivce, je
pak třeba aplikovat bezprostředně a přímo. V této dimenzi se nejedná o pouhé prozařování
jednoduchým právem, nýbrž o subjektivní právo, které působí bezprostředně vůči státní
moci. Orgány státní moci jsou proto povinny při aplikaci jednoduchého práva současně
normy tohoto práva, v nichž se odráží čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR
jako objektivní ústavní princip, interpretovat rovněž tak, aby nezasáhly do subjektivního
práva jednotlivce na autonomii vůle, jež garantuje také čl. 2 odst. 3 Listiny ve své druhé
dimenzi.
Ve světle shora citované judikatury je tak správní orgán povinen při svém rozhodování postupovat
tak, aby byla zachována základní lidská práva a svobody, která jsou garantována každému bez
rozdílu a aby v rozhodnutí nepřevážil pouze striktní a formalistický výklad domněle vycházející ze
zákona, jako je tomu v řešené věci.
II.
S ohledem na shora uvedené žadatel navrhuje, aby odvolací orgán napadené rozhodnutí v celém
rozsahu zrušil a věc vrátil Magistrátu města Brna k novému rozhodnutí, popř. aby rozhodnutí
Magistrátu města Brna změnil tak, že žádosti žadatele, o vydání občanského průkazu se strojově
čitelnými údaji bez kontaktního elektronického čipu, se vyhovuje.
S pozdravem a poděkováním za pochopení,
Lukáš Nový. rAmen.
4