1. Teplické uhlí
POŽEHNÁNÍ, PROKLETÍ
A SPOUSTA OTAZNÍKŮ
Teplice a jejich okolí stojí na uhlí.
V 18. a 19. století to přineslo nebývalý
rozvoj infrastruktury, velký kapitál
i krásné stavby v centru.
Nedlouho poté ale také ztrátu pramenů,
odliv návštěvníků, národnostní třenice
a v posledku i bourání celých čtvrtí.
Co uhlí podTeplicemi
ale znamená dnes?
Jakub Mráček
3ožák | 19. 9. 2014
2. Co dnes čekat
Kde se vzalo uhlí Co uhlí přineslo
Uhlí jako
strategická
surovina
Vyuhlení
Status quo Vyhlídky
6. Lázeňská komise
Využití lázeňské taxy Výstavba lázeňských budov
Udržení čistě lázeňského
charakteru
Povolování průmyslových
provozů
Cca 25 000
zlatých ročně
100 000 stála
synagoga
1804 – 1868
7. Lázeňská komise
1804 – 1868
StarostaTeplic
Starosta Šanova
Místní lékař
Zástupce Clary-Aldringena
Úředník hejtmanství
8. Ludwig
John
1851 – 1855
Carl
Uherr
1858 – 1864
1871 – 1882
Carl
Stohr
1864 – 1871
1882 – 1896
Adolf
Siegmund
1896 – 1899
Franz
Stradal
1856 - 1858
* Aussig-Teplitzer
Eisenbahn
*Teplitzer Gaswerks
Vnuk zakladatele lázní
a od 1796 lázeňského
lékaře
Poštmistr
V 60. letech se stal
jedním z největších
majitelů půdy
Klíčoví hráči
28. Idea vyuhlení
Centrum padlo v 70. letech - v době, kdy existovaly dvě
varianty těžby uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi - a to
velká a ještě větší. V Báňských projektech to projektoval
architekt Václav Kubricht, přezdívaný jako „největší havíř
mezi architekty a největší architekt mezi havíři“. Počítalo se s
tím, že chabařovický důl pohltí Chabařovice a překročí silnici
na Ústí, měl se zastavit až u Krupky, kterou by spojoval úzký
koridor s Proboštovem. Dál se mělo těžit i severně od Teplic,
oblast Pozorky, Novosedlic, až k dolu Barbora. Dnes už by to
bylo nepřijatelné, ale tenkrát se řeklo, že se to uhlí vytěží a,
pane architekte – vymýšlejte.
32. Vláda podpoří modernizaci průmyslu tak, aby docházelo ke snižování jeho
energetické náročnosti. Vláda zajistí aktualizaci Státní energetické koncepce a Státní
surovinové politiky. Vláda zajistí energetickou bezpečnost státu, odolnost proti
rozsáhlým poruchám a výpadkům dodávek energií a udržitelnou energetiku. Bude
proto usilovat o environmentální udržitelnost energetiky a udržení vysoké
bezpečnosti dodávek energie při zachování přiměřených cen tak, aby česká
ekonomika, a především pak zpracovatelský průmysl byly konkurenceschopné.
Současně vláda zachová energetické suroviny pro budoucí generace a obhájí zájmy
státu při stanovení podmínek těžby a využití nerostů. Vláda bude podporovat
snižování energetické náročnosti veřejných i soukromých budov s pozitivním vlivem
na energetickou bilanci České republiky. Podpoří proto jejich masivní zateplování a
využívání energeticky účinných technologií a spotřebičů. Pokud to bude hospodářsky
výhodné pro Českou republiku, vláda podpoří výstavbu nových jaderných bloků v
Temelíně a Dukovanech, které v dlouhodobém horizontu nahradí významnou část
dožívající uhelné energetiky. Za důležité rovněž vláda považuje zajištění provozu
Jaderné elektrárny Dukovany i po roce 2025.
Klid?
33. Zombie ožívají
10. července 2014 – Ministr
dopravy Antonín Prachař potvrdil,
že Ministerstvo dopravy nechá
zpracovat studii proveditelnost
vodního koridoru Dunaj-Odra-
Labe. Studie proveditelnosti by
měla být zahájena do konce roku
2014 a předcházet jí má
sumarizace doposud
zpracovaných studií.
Produkce - 1944
124 000 barelů denně
Ropa
2000 mld. barelů (250 mld. t)
Uhlí
900 mld. t zásob
Roční spotřeba 5,2 mld. t
Jak za komunismu vznikaly plány rozvoje města? Měl jste na ně nějaký vliv?Centrum padlo v 70. letech - v době, kdy existovaly dvě varianty těžby uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi - a to velká a ještě větší. V Báňských projektech to projektoval architekt Václav Kubricht, přezdívaný jako „největší havíř mezi architekty a největší architekt mezi havíři“. Počítalo se s tím, že chabařovický důl pohltí Chabařovice a překročí silnici na Ústí, měl se zastavit až u Krupky, kterou by spojoval úzký koridor s Proboštovem. Dál se mělo těžit i severně od Teplic, oblast Pozorky, Novosedlic, až k dolu Barbora. Dnes už by to bylo nepřijatelné, ale tenkrát se řeklo, že se to uhlí vytěží a, pane architekte – vymýšlejte.Postup dolů ztěžovalo složité převedení potoků z Krušných hor, přes území těžby a ochrana termálních vod lázní. Naší myšlenkou této doby bylo těžbu osedlat, získat její pomocí pro Teplice a další města plus. Myšlenka rekultivace vytěžených území pomocí vody je stále aktuální a byla námětem i v případě Teplic. Existuje několik studií na zatopení území severně od Teplic. Byla to vize dát lázeňskému městu rozsáhlou vodní plochu v bezprostřední blízkosti centra. Tradiční lázeňskou léčebnou specifiku známých lázeňských domů rozšířit o rekreační plochy v rekultivovaném a rehabilitovaném území. Do těchto projektů byli zapojeni studenti architektury i některé katedry – urbanismu, zemědělství, průmyslu i tvorby krajiny a zeleně. Přestavba území Trnovan se začala v 80. letech a byla určena pro přesídlení rodin z demolovaných částí centra Teplice.Pro náhradu bytů z území určeného k vysídlení mezi Teplicemi a Dubím (podle tehdejšího plánu mělo dojít k likvidaci po roce 2000) bylo nutné najít kapacitní obytné plochy. Z lokalit od Košťan až po Sobědruhy se mělo přestěhovat více jak 20 000 obyvatel.
Byl navržen areál pro Bonex, který se měl také bourat. V té době bylo prioritou zaměstnávat ženy, a tak se výroba textilního průmyslu musela přesunout. Po zrušení špitálů v Bílině a v Duchcově měla na Nové Vsi také vzniknout i nová okresní nemocnice. Dlouho se o tom jednalo, ale na konci 80. let na to už nebyly peníze. V 90. letech se výstavba obytného souboru Nové Vsi zastavila. I kapacitní vodojem je dnes nevyužitý. Okolí rozestavěného sídliště se později rozparcelovalo. Obec Zabrušany, které připadly podstatné plochy inženýrsky zainventovaného území, dnes povoluje výstavbu individuálních domečků.Teplice těžbou trpěly více než sto let. Na celou oblast od železniční trati až do Dubí byla stavební uzávěra, bylo to odepsané území. Nakonec se tam uhlí netěžilo. Uhlí bylo sice kvalitní, ale v pásu mezi Teplicemi a Dubím byly moc stísněné podmínky. Velké stroje by se tam nevešly a těmi malými se těžba už nevyplácela. Těžbě na západ od Teplic zabránily lázně, respektive Inspektorát lázní při Ministerstvu zdravotnictví. Už podle dohody z roku 1911 se nesmělo těžit pod kótou 200 m n. m. – takže třeba na dně Barbory je ještě uhlí, díky čemuž je tam čistá voda. Tepličtí funkcionáři tomu tehdy dost pomohli. Vynutili si, že v rámci rekultivací budou vznikat nové rekreační zóny.V 80. letech vznikla řada zajímavých studií k problematice Teplic a okolních měst. S docentem Horkým z ČVUT, s Petrem Starčevičem a L. Doutníkem jsme v 80. letech udělali např. výtvarný generel centra Teplice a lázeňského území Šanov. Paralelně s tím jsme s L. Kotišem pracovali na územním plánu celého sídelního útvaru.
http://www.d-o-l.cz/
http://www.d-o-l.cz/
Teplice stojí na uhlí
Co je CHLÚ – stavební uzávěra a jiné srandy
http://mapy.geology.cz/GISViewer/?mapProjectId=5&extent=-780835.202651975,-978556.820757496,-766596.002651974,-971298.323589465&cultureInfo=cs-CZ
Hranice je 192 m n.m.
Všechno je nad ní: http://www.vyskopis.cz/