SlideShare uma empresa Scribd logo
1 de 20
Baixar para ler offline
पृथ्वी आणि जीवसृष्टी
आपि रहातो त्या पररसरात तुम्हाला पाण्याचे मोठे साठे कुठे पहायला णमततात?
पृथ्वीवर काही भागात जमीन तर काही भागात पािी आहे
पृथ्वीवरील भागाांचे
आवरि
जमीन-णिलावरि
पािी – जलावरि
हवा –वातावरि
सजीव-जीवावरि
णिलावरि
णिलावरि - पृथ्वीचे कठीि कवच माती व खडकाांचे बनलेले
जमीन -गवतात,ओसाड,वातूमय,गर्दझाडी,उांच खडक,पवदत
१/३ भाग णिलावरि-जणमन
खांड - जणमनीचा सलग
मोठा भाग
पृथ्वीवरील जणमन सलग नाही.
सात खांडाांमध्ये णवभागली- आफ्रिका,र्.अमेररका,उत्तर
अमेररका,अांटार्टदका, आणिया,ऑस्ट्रेणलया,युरोप
भूरूपे
भूरूपे - जमीन सपाट ककांवा सारख्या उांचीची नाही
उांचसखलतेमुते णवणवध आकार णनर्मदती
उर्ा. मैर्ान, टेकडी, डोंगर
जलावरि
जलावरि - पृथ्वीचा २/३
पाण्याने व्यापलेला भाग.
जलावरि र्ोन प्रकारात
णवभागता येईल:
१.महासागर - खारे पािी,
२.जणमनीवरून वाहिारे प्रवाह
- गोडेपािी.
महासागर
 पृथ्वीवर खारेपािी पाच सागरात आहे.
अटलाांरटक,पॅणसफ्रिक, आर््टदक, हहांर् व र्णिि महासागर
महासागर व जमीन याांना जोडिारा सीमाभाग -सागरतट, फ्रकनारप्ी
फ्रकनारप्ीवर आकाराची जलरूपे - उर्ा. समुद्र, उपसागर,सामुद्रधुनी इ.
नर्ी
पृथ्वीवरील गोडपािी साठा
जणमनीवरून वाहिारे लहान -मोठे प्रवाह
ओहोत,ओढा,नर्ी ह्या स्ट्वरुपात आढततात.
ओहत,ओढे याांपासून उपनर्ी बनते
उपनद्या मोठ्या नर्ीला जाऊन णमततात
धबधबा - पवदतावरून पडिारे नर्ीचे पािी
नद्या िेवटी सागराला जाऊन णमततात.
सरोवर
नैसर्गदकररत्या पाण्याचा साठा
जणमनीच्या सखल भागातील पािी साठा
लहान जलािय म्हिजे तते - उर्ा. मानस सरोवर, चवर्ार तते
णहमस्ट्वरूप, णहमनर्ी,
णहमनग
ढगातील पावसाचे पािी गोठते- णहमकि
थांड प्रर्ेिात णहमवर्ादव
एकावर णहमथर साचून बिद बनतो
एकावर बिद साचून ते जणमनी उतारवरून मांर्गतीने खाली
सरकतात व णहमनर्ी बनते
बिादचे प्रचांड आकाराचे मोठे तुकडे - णहमनग
भूजल
जणमनीखालील खडकाांच्या थरात साचलेले पािी.
उर्ा .णवहीर, कूपनणलका इ. भूजल उपसून पािी णमतते
जलावरि : पृथ्वीच्या पृष्ठभागावरील पािी
णहम, भूजल, वातावरिीय बाष्प
वातावरि
पृथ्वीवरील हवेचे आवरि
पृष्ठभागापासून वर वर हवा णवरत होते.
घटक- नायरोजन,ऑण्सजन,बाष्प,काबदनडाय ऑ्साइड
णवणवध थर- तपाांबर,णस्ट्थताांबर, मध्याांबर, आयनाांबर, बाह्याांबर
तपाांबर
पृथ्वी पृष्ठभागापासून १३ km अांतरावर
हवेत अनेक बर्ल.
तपाांबरात वर उांच जाता हवा थांड होते
वातावरिातील बाष्प तपाांबरात असते
ढग,पाउस,धुके,वारे,वार्ते (इांद्रधनुष्य
णचत्र )
णवमाने तपाांबराच्या उांचावरच्या भागात
उडतात-इथे हवेत ऑण्सजन कमी
श्वसनाचा त्रास नको म्हिून णवमानात
णविेर् योजना केलेली असते. (णचत्र
णगयादरोहक)
णस्ट्थताांबर
तपाांबराच्या पुढे ५० km प्ा
ओझोन वायूचा थर
सूयादची अणतनील फ्रकरिे ओझोन वायूिोर्ून घेतो- सजीवाांचे रिि
पाउस कसा पडतो ?
सूयादच्या उष्ितेमुते पाण्याचे
बाष्पीभवन
बाष्प हवेपेिा हलके
वातावरिात उांच जाते
उांचावर थांड होते एकत्र येऊन
पाण्याचे सूक्ष्मकि हलके
लहान तरांगतात
सूक्ष्म कि एकत्र - मोठे थेंब -
जड असतात
मोठ्या थेबाांनी ढग जड होतो
- पावसाच्या रूपाने
जणमनीवर पािी पडते
जलचक्र
पावसाच्या रूपाने जणमनीवर आलेले पािी
नर्ी,ओहत,ओढा,ह्याांमधून सागरात जाते
ह्याच पाण्याचे बाष्पीभवन होते.
बाष्पीभवन, सांघनन(एकत्र येिे) पजदन्य ह्या फ्रक्रया अखांडपिे
चक्राकार घडतात.
जीवावरि
पृथ्वीवर आढतिारे वनस्ट्पती व प्रािी
णवणवध प्रर्ेिात हे सजीव आढततात. उर्ा- बिादत प्रर्ेि-पाांढऱ्या
केसाांचे अस्ट्वल, याक,र्ेवर्ार,सुरुची झाडे,आफ्रिकेचे जांगल - झेब्रा,
मोठे वृि,ऑस्ट्रेणलया – काांगारू,उष्ि प्रर्ेि - हत्ती,हसांह
णिलावरि, वातावरि,जलावरि याांत सजीवाांचे अणस्ट्तत्व असते.
आवरिातील सजीव व त्याांनी व्यापलेला भाग म्हिजेच हे जीवावरि.
पृथ्वीवरील प्रािी, वनस्ट्पती, सूक्ष्मजीव परस्ट्पराांवर अवलांबून आहेत.
िेती-मानव
सजीवाांचा जन्म,वाढ व मृत्यू हा जीवावरिात होतो.
सांकलन
पृथ्वीवरील तीन आवरिे
जणमनीचा भाग फ्रकती व पाण्याचा
फ्रकती
णिलावरि- खडक,माती
जलावरि- खारे पािी साठे,गोडे
पािी साठे, बाष्प
वातावरि - तपाांबर, णस्ट्थताांबर इ
जीवावरि - सवद सजीव व त्याांनी
व्यापलेला भाग.

Mais conteúdo relacionado

Mais procurados

Jupiter slide show video
Jupiter slide show videoJupiter slide show video
Jupiter slide show videoninasilencieux
 
ज्वालामुखी
ज्वालामुखीज्वालामुखी
ज्वालामुखीpraveen singh
 
Sangyaa ppt, संज्ञा की परिभाषा एवंं परिचय
Sangyaa ppt, संज्ञा की परिभाषा एवंं परिचय Sangyaa ppt, संज्ञा की परिभाषा एवंं परिचय
Sangyaa ppt, संज्ञा की परिभाषा एवंं परिचय VidhulikaShrivastava
 
Mangalyaan (India's mission to mars)
Mangalyaan (India's mission to mars)Mangalyaan (India's mission to mars)
Mangalyaan (India's mission to mars)prathik_gs
 
NASA Achievements - Past, Present and Future
NASA Achievements - Past, Present and FutureNASA Achievements - Past, Present and Future
NASA Achievements - Past, Present and FutureEdRodriguez29
 
Saturn presentation
Saturn presentationSaturn presentation
Saturn presentationktuttle34
 
GEOBOTONICAL GUIDES FOR ORE
 GEOBOTONICAL  GUIDES FOR ORE  GEOBOTONICAL  GUIDES FOR ORE
GEOBOTONICAL GUIDES FOR ORE SANDEEP PATRE
 
Micropaleontology in petroleum exploration.pptx
Micropaleontology in petroleum exploration.pptxMicropaleontology in petroleum exploration.pptx
Micropaleontology in petroleum exploration.pptxAssmaAli1
 
Sun, moon, and earth
Sun, moon, and earthSun, moon, and earth
Sun, moon, and earthharvey09
 
UK Space Conference: James Webb Space Telescope (Gillian Wright)
UK Space Conference: James Webb Space Telescope (Gillian Wright)UK Space Conference: James Webb Space Telescope (Gillian Wright)
UK Space Conference: James Webb Space Telescope (Gillian Wright)A. Rocketeer
 
Cratons of india
Cratons of indiaCratons of india
Cratons of indiaPramoda Raj
 
Aeolian processes and landforms
Aeolian processes and landformsAeolian processes and landforms
Aeolian processes and landformsPramoda Raj
 
Physical properties of minerals
Physical properties of mineralsPhysical properties of minerals
Physical properties of mineralsPramoda Raj
 
PPT On Sloar System Planets By MHFK
PPT On Sloar System Planets By MHFKPPT On Sloar System Planets By MHFK
PPT On Sloar System Planets By MHFKMd Musharraf Khan
 

Mais procurados (20)

पृथ्वी
पृथ्वी पृथ्वी
पृथ्वी
 
Jupiter slide show video
Jupiter slide show videoJupiter slide show video
Jupiter slide show video
 
ज्वालामुखी
ज्वालामुखीज्वालामुखी
ज्वालामुखी
 
Els planetes
Els planetesEls planetes
Els planetes
 
Sangyaa ppt, संज्ञा की परिभाषा एवंं परिचय
Sangyaa ppt, संज्ञा की परिभाषा एवंं परिचय Sangyaa ppt, संज्ञा की परिभाषा एवंं परिचय
Sangyaa ppt, संज्ञा की परिभाषा एवंं परिचय
 
Mangalyaan (India's mission to mars)
Mangalyaan (India's mission to mars)Mangalyaan (India's mission to mars)
Mangalyaan (India's mission to mars)
 
Hindi ppt
Hindi pptHindi ppt
Hindi ppt
 
NASA Achievements - Past, Present and Future
NASA Achievements - Past, Present and FutureNASA Achievements - Past, Present and Future
NASA Achievements - Past, Present and Future
 
Saturn presentation
Saturn presentationSaturn presentation
Saturn presentation
 
GEOBOTONICAL GUIDES FOR ORE
 GEOBOTONICAL  GUIDES FOR ORE  GEOBOTONICAL  GUIDES FOR ORE
GEOBOTONICAL GUIDES FOR ORE
 
Micropaleontology in petroleum exploration.pptx
Micropaleontology in petroleum exploration.pptxMicropaleontology in petroleum exploration.pptx
Micropaleontology in petroleum exploration.pptx
 
Planets and Moon
Planets and MoonPlanets and Moon
Planets and Moon
 
Sun, moon, and earth
Sun, moon, and earthSun, moon, and earth
Sun, moon, and earth
 
Venus
VenusVenus
Venus
 
UK Space Conference: James Webb Space Telescope (Gillian Wright)
UK Space Conference: James Webb Space Telescope (Gillian Wright)UK Space Conference: James Webb Space Telescope (Gillian Wright)
UK Space Conference: James Webb Space Telescope (Gillian Wright)
 
Hindi रस
Hindi रसHindi रस
Hindi रस
 
Cratons of india
Cratons of indiaCratons of india
Cratons of india
 
Aeolian processes and landforms
Aeolian processes and landformsAeolian processes and landforms
Aeolian processes and landforms
 
Physical properties of minerals
Physical properties of mineralsPhysical properties of minerals
Physical properties of minerals
 
PPT On Sloar System Planets By MHFK
PPT On Sloar System Planets By MHFKPPT On Sloar System Planets By MHFK
PPT On Sloar System Planets By MHFK
 

Destaque

परिस्थिक तंत्र
परिस्थिक तंत्रपरिस्थिक तंत्र
परिस्थिक तंत्रneerja soni
 

Destaque (20)

नैसर्गिक साधनसंपत्ती
नैसर्गिक साधनसंपत्तीनैसर्गिक साधनसंपत्ती
नैसर्गिक साधनसंपत्ती
 
आपले पर्यावरण
आपले पर्यावरणआपले पर्यावरण
आपले पर्यावरण
 
नैसर्गिक साधनसंपत्ती
नैसर्गिक साधनसंपत्तीनैसर्गिक साधनसंपत्ती
नैसर्गिक साधनसंपत्ती
 
मृदा
मृदामृदा
मृदा
 
पाणी एक नैसर्गिक स्रोत
पाणी एक नैसर्गिक स्रोत पाणी एक नैसर्गिक स्रोत
पाणी एक नैसर्गिक स्रोत
 
मृदा
मृदामृदा
मृदा
 
जैविक विविधता
जैविक विविधता जैविक विविधता
जैविक विविधता
 
Food and Nutrition
Food and Nutrition Food and Nutrition
Food and Nutrition
 
पदार्थाची गुणवैशिष्टये
पदार्थाची गुणवैशिष्टयेपदार्थाची गुणवैशिष्टये
पदार्थाची गुणवैशिष्टये
 
उर्जेचे स्त्रोत
उर्जेचे स्त्रोत उर्जेचे स्त्रोत
उर्जेचे स्त्रोत
 
सजीवांतील प्रजजन
सजीवांतील प्रजजनसजीवांतील प्रजजन
सजीवांतील प्रजजन
 
Lesson10
Lesson10Lesson10
Lesson10
 
पाण्याचे गुणधर्म
पाण्याचे गुणधर्मपाण्याचे गुणधर्म
पाण्याचे गुणधर्म
 
वैदिक संस्कृती
वैदिक संस्कृतीवैदिक संस्कृती
वैदिक संस्कृती
 
Characteristics of Living Things
Characteristics of Living ThingsCharacteristics of Living Things
Characteristics of Living Things
 
पर्यावरणाचे संतुलन
पर्यावरणाचे संतुलनपर्यावरणाचे संतुलन
पर्यावरणाचे संतुलन
 
चुंबकत्व
चुंबकत्वचुंबकत्व
चुंबकत्व
 
गती आणि गतीचे प्रकार
गती आणि गतीचे प्रकार गती आणि गतीचे प्रकार
गती आणि गतीचे प्रकार
 
Food and preservation of food
Food and preservation of food Food and preservation of food
Food and preservation of food
 
परिस्थिक तंत्र
परिस्थिक तंत्रपरिस्थिक तंत्र
परिस्थिक तंत्र
 

Mais de Jnana Prabodhini Educational Resource Center

Mais de Jnana Prabodhini Educational Resource Center (20)

Vivek inspire
Vivek inspireVivek inspire
Vivek inspire
 
Chhote Scientists
Chhote Scientists Chhote Scientists
Chhote Scientists
 
PSA Exam Pattern
PSA Exam Pattern PSA Exam Pattern
PSA Exam Pattern
 
Measurement Estimation
Measurement EstimationMeasurement Estimation
Measurement Estimation
 
Reproduction in Living Things
Reproduction in Living ThingsReproduction in Living Things
Reproduction in Living Things
 
The Organisation of Living Things
The Organisation of Living Things The Organisation of Living Things
The Organisation of Living Things
 
Effects of Heat
Effects of HeatEffects of Heat
Effects of Heat
 
Motion and Types of motion
Motion and Types of motionMotion and Types of motion
Motion and Types of motion
 
क्रांतीयुग
क्रांतीयुगक्रांतीयुग
क्रांतीयुग
 
Electric Charge
Electric ChargeElectric Charge
Electric Charge
 
Circulation of Blood
Circulation of BloodCirculation of Blood
Circulation of Blood
 
Transmission of Heat
Transmission of HeatTransmission of Heat
Transmission of Heat
 
Propagation of Sound
Propagation of SoundPropagation of Sound
Propagation of Sound
 
Propagation of Light
Propagation of Light Propagation of Light
Propagation of Light
 
Natural Resources
Natural ResourcesNatural Resources
Natural Resources
 
हडप्पा संस्कृती
हडप्पा संस्कृतीहडप्पा संस्कृती
हडप्पा संस्कृती
 
जैन धर्म
जैन धर्मजैन धर्म
जैन धर्म
 
The earth and its living world
The earth and its living worldThe earth and its living world
The earth and its living world
 
Environmental balance
Environmental balanceEnvironmental balance
Environmental balance
 
Motions of the earth
Motions of the earthMotions of the earth
Motions of the earth
 

पृथ्वी आणि जीवसृष्टी

  • 1. पृथ्वी आणि जीवसृष्टी आपि रहातो त्या पररसरात तुम्हाला पाण्याचे मोठे साठे कुठे पहायला णमततात?
  • 2. पृथ्वीवर काही भागात जमीन तर काही भागात पािी आहे पृथ्वीवरील भागाांचे आवरि जमीन-णिलावरि पािी – जलावरि हवा –वातावरि सजीव-जीवावरि
  • 3. णिलावरि णिलावरि - पृथ्वीचे कठीि कवच माती व खडकाांचे बनलेले जमीन -गवतात,ओसाड,वातूमय,गर्दझाडी,उांच खडक,पवदत १/३ भाग णिलावरि-जणमन
  • 4. खांड - जणमनीचा सलग मोठा भाग पृथ्वीवरील जणमन सलग नाही. सात खांडाांमध्ये णवभागली- आफ्रिका,र्.अमेररका,उत्तर अमेररका,अांटार्टदका, आणिया,ऑस्ट्रेणलया,युरोप
  • 5. भूरूपे भूरूपे - जमीन सपाट ककांवा सारख्या उांचीची नाही उांचसखलतेमुते णवणवध आकार णनर्मदती उर्ा. मैर्ान, टेकडी, डोंगर
  • 6. जलावरि जलावरि - पृथ्वीचा २/३ पाण्याने व्यापलेला भाग. जलावरि र्ोन प्रकारात णवभागता येईल: १.महासागर - खारे पािी, २.जणमनीवरून वाहिारे प्रवाह - गोडेपािी.
  • 7. महासागर  पृथ्वीवर खारेपािी पाच सागरात आहे. अटलाांरटक,पॅणसफ्रिक, आर््टदक, हहांर् व र्णिि महासागर महासागर व जमीन याांना जोडिारा सीमाभाग -सागरतट, फ्रकनारप्ी फ्रकनारप्ीवर आकाराची जलरूपे - उर्ा. समुद्र, उपसागर,सामुद्रधुनी इ.
  • 8. नर्ी पृथ्वीवरील गोडपािी साठा जणमनीवरून वाहिारे लहान -मोठे प्रवाह ओहोत,ओढा,नर्ी ह्या स्ट्वरुपात आढततात. ओहत,ओढे याांपासून उपनर्ी बनते उपनद्या मोठ्या नर्ीला जाऊन णमततात धबधबा - पवदतावरून पडिारे नर्ीचे पािी नद्या िेवटी सागराला जाऊन णमततात.
  • 9. सरोवर नैसर्गदकररत्या पाण्याचा साठा जणमनीच्या सखल भागातील पािी साठा लहान जलािय म्हिजे तते - उर्ा. मानस सरोवर, चवर्ार तते
  • 10. णहमस्ट्वरूप, णहमनर्ी, णहमनग ढगातील पावसाचे पािी गोठते- णहमकि थांड प्रर्ेिात णहमवर्ादव एकावर णहमथर साचून बिद बनतो एकावर बिद साचून ते जणमनी उतारवरून मांर्गतीने खाली सरकतात व णहमनर्ी बनते बिादचे प्रचांड आकाराचे मोठे तुकडे - णहमनग
  • 11. भूजल जणमनीखालील खडकाांच्या थरात साचलेले पािी. उर्ा .णवहीर, कूपनणलका इ. भूजल उपसून पािी णमतते जलावरि : पृथ्वीच्या पृष्ठभागावरील पािी णहम, भूजल, वातावरिीय बाष्प
  • 12. वातावरि पृथ्वीवरील हवेचे आवरि पृष्ठभागापासून वर वर हवा णवरत होते. घटक- नायरोजन,ऑण्सजन,बाष्प,काबदनडाय ऑ्साइड णवणवध थर- तपाांबर,णस्ट्थताांबर, मध्याांबर, आयनाांबर, बाह्याांबर
  • 13. तपाांबर पृथ्वी पृष्ठभागापासून १३ km अांतरावर हवेत अनेक बर्ल. तपाांबरात वर उांच जाता हवा थांड होते वातावरिातील बाष्प तपाांबरात असते ढग,पाउस,धुके,वारे,वार्ते (इांद्रधनुष्य णचत्र ) णवमाने तपाांबराच्या उांचावरच्या भागात उडतात-इथे हवेत ऑण्सजन कमी श्वसनाचा त्रास नको म्हिून णवमानात णविेर् योजना केलेली असते. (णचत्र णगयादरोहक)
  • 14. णस्ट्थताांबर तपाांबराच्या पुढे ५० km प्ा ओझोन वायूचा थर सूयादची अणतनील फ्रकरिे ओझोन वायूिोर्ून घेतो- सजीवाांचे रिि
  • 16. सूयादच्या उष्ितेमुते पाण्याचे बाष्पीभवन बाष्प हवेपेिा हलके वातावरिात उांच जाते उांचावर थांड होते एकत्र येऊन पाण्याचे सूक्ष्मकि हलके लहान तरांगतात सूक्ष्म कि एकत्र - मोठे थेंब - जड असतात मोठ्या थेबाांनी ढग जड होतो - पावसाच्या रूपाने जणमनीवर पािी पडते
  • 17. जलचक्र पावसाच्या रूपाने जणमनीवर आलेले पािी नर्ी,ओहत,ओढा,ह्याांमधून सागरात जाते ह्याच पाण्याचे बाष्पीभवन होते. बाष्पीभवन, सांघनन(एकत्र येिे) पजदन्य ह्या फ्रक्रया अखांडपिे चक्राकार घडतात.
  • 18. जीवावरि पृथ्वीवर आढतिारे वनस्ट्पती व प्रािी णवणवध प्रर्ेिात हे सजीव आढततात. उर्ा- बिादत प्रर्ेि-पाांढऱ्या केसाांचे अस्ट्वल, याक,र्ेवर्ार,सुरुची झाडे,आफ्रिकेचे जांगल - झेब्रा, मोठे वृि,ऑस्ट्रेणलया – काांगारू,उष्ि प्रर्ेि - हत्ती,हसांह णिलावरि, वातावरि,जलावरि याांत सजीवाांचे अणस्ट्तत्व असते. आवरिातील सजीव व त्याांनी व्यापलेला भाग म्हिजेच हे जीवावरि.
  • 19. पृथ्वीवरील प्रािी, वनस्ट्पती, सूक्ष्मजीव परस्ट्पराांवर अवलांबून आहेत. िेती-मानव सजीवाांचा जन्म,वाढ व मृत्यू हा जीवावरिात होतो.
  • 20. सांकलन पृथ्वीवरील तीन आवरिे जणमनीचा भाग फ्रकती व पाण्याचा फ्रकती णिलावरि- खडक,माती जलावरि- खारे पािी साठे,गोडे पािी साठे, बाष्प वातावरि - तपाांबर, णस्ट्थताांबर इ जीवावरि - सवद सजीव व त्याांनी व्यापलेला भाग.